Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vláda v prosinci schválila 7,5 miliardy korun na tzv. strategické investice do přímo řízených nemocnic s rezervou jedné miliardy korun. Čili 7,5 miliardy plus rezerva jedna miliarda korun. Chci se zeptat, jestli si nemyslíte, že dochází dále k rozevírání nůžek mezi regionálními nemocnicemi a přímo řízenými nemocnicemi, protože žádný podobný program na podporu regionálních nemocnic nevidím, spíše ty programy jsou takové, že se přispívá něco velmi málo, a nový program na podporu regionálního zdravotnictví v podstatě na letošní rok ani nebyl vypsán. A poslední velká nemocnice, která se postavila ze státních peněz v regionu, byla Nemocnice ve Znojmě a tam šlo přes 300 milionů ze státního rozpočtu.
Chtěl bych se zeptat, jestli skutečně nevidíte problém v tom, že se velmi výrazně investuje do státních nemocnic, a na druhé straně jsou tady regionální nemocnice, které budou trpět tím, že budou podfinancovány a že pacienti budou mít spíše zájem k hospitalizaci (upozornění na čas) ve velkých fakultních nebo obecně přímo řízených nemocnicích.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové. Vážený pane poslanče, máte do jisté míry pravdu. Je třeba říci, podfinancovanost kompletně celého českého zdravotnictví je průšvihová. Mimochodem ono to není 8,5 miliardy, to, co jste zmínil, ty strategické investice, tam se právě ještě musí počítat s prodejem majetku, takže ono to tam vyleze někam na 10 až 11 miliard korun. Je třeba říci, že existuje - já jsem na ministerstvu našel podprogram na financování regionálních nemocnic, ale je fakt, že investiční kapitola Ministerstva zdravotnictví pro rok 2017 byla neuvěřitelně, pro mě až nepochopitelně snížena, takže tam opravdu žádné masivní peníze nejsou.
A pokud se týká investic, já jsem rád, že váš dotaz nesměřuje na vaši oblíbenou debatu na téma základní sazby a nezákladní sazby DRG. Ale když mluvíme o investicích, tak třeba říci, že tohle se musí opravdu řešit systémově. Problém je, že do českého zdravotnictví nejdou investiční peníze na opravy budov, protože vlastně ve veřejném zdravotním pojištění na ně nebylo myšleno. Když se v roce 1992 to pojištění tvořilo, tak se řeklo, všechny nemocnice jsou státní, takže dotace na jejich opravu a rozvoj půjdou ze státního rozpočtu. Pak nám v roce 2003 najednou spousta nemocnic přešla na kraje, na soukromé subjekty, na církve atd. atd., dneska máme docela pestrou škálu zřizovatelů, a upřímně řečeno, opravdu není z čeho to dotovat. To je fakt. Takže kraje to dělají tak, že svým zařízení posílají peníze, stát posílá svým zařízením peníze, armáda posílá svým zařízením peníze. Je to nesystémové, je to blbě.
Takže z tohoto pohledu já tedy připravuji do vlády koncepční materiál, bohužel, ten už opravdu legislativně neprotlačíme, protože to bude opravdu velké politikum, ale připravuji koncepční materiál, který bude řešit - chceme změnit RUD, nebo tedy chceme změnit to, že část výnosů z daně spotřební z alkoholu a z tabáku by podle našeho názoru měla jít skutečně na to, na co je určena, čili na to, kde primárně řeší problémy, které vznikly z užívání tabáku nebo alkoholu, a to je do nemocnic. Takže my bychom rádi, a já se zavazuji, že v květnu tento koncepční materiál do vlády dám, který by předpokládal, že při Ministerstvu zdravotnictví nebude to žádný specifický fond. Je to vlastně investiční kapitola, která by měla řešit, že z peněz, které v ní budou, budou rekonstruovány všechny české nemocnice, které jsou zařazeny do sítě. Čili měl by to být určitý nárokový proces, ze kterého by měly čerpat všechny nemocnice bez ohledu na formu zřizovatele, a ten by byl dotován přídělem z daně z tabáku a alkoholu.
Já bych to docela rád udělal takovým způsobem, aby někdy v horizontu roku 2030 kompletní investiční dluh, který české zdravotnictví za sebou táhne dobrých 25 let, byl zlikvidován. Ale je samozřejmě otázkou budoucí politické reprezentace, protože je mi celkem jasné, že ve chvíli, kdy se otevře otázka RUD, tak kolem toho budou planout obrovské vášně a bude kolem toho spousta nápadů, tak jestli to projde, nebo neprojde. Jinak tedy opravdu nevidím jiný zdroj. A my už teď mluvíme o dluhu v řádu minimálně desítek miliard, možná ještě vyšším.
Takže moje tendence skutečně bude připravit koncepční materiál, najít pro něj na vládě nějakou politickou shodu a pak doufat, že v budoucím funkčním období nové Sněmovny tento materiál bude vyřešen.
Poslanec Ludvík Hovorka: Pane ministře, děkuji za ten systémový návrh, ale přesto si dovolím upozornit, že existují minimálně tři úrovně nerovnováhy - jedna úroveň je investiční a rekonstrukční mezi regionálními a státními nemocnicemi, druhá úroveň je úroveň, řekněme, vzdělávání, přípravy lékařů, kdy samozřejmě větší motivace a i podle nově schváleného zákona je větší šance pro fakultní nemocnice při vzdělávání lékařů, a třetí úroveň je oblast úhrad ze zdravotního pojištění, kdy velké státní nemocnice mají přece jenom malinko lepší úhrady. Čili jestli toto všechno dáme dohromady, tak nám z toho vychází, že regionální nemocnice jsou na tom výrazně hůř, a může se stát, že pacienti z regionálních nemocnic budou chtít být ošetřováni ve velkých fakultních nemocnicích, a to bude mít za následek, že budou zase zaostávat regionální nemocnice, protože jim klesnou úhrady od zdravotních pojišťoven.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík: Děkuji. Došlo na mé oblíbené úhrady. To je opravdu debata. Víte, my se stejně tady budeme muset časem bavit o tom, jestli české zdravotnictví má být centralizované, nebo decentralizované, jestli se určí úroveň, jak bude postupně pacient putovat úrovněmi těch nemocnic, jakým způsobem se to má řešit. Myslím si, že za to úplně nemůžou úhrady, protože znám regionální... Zrovna Uherské Hradiště, výborně vedená nemocnice, fakt skvělý ředitel a musím říci, že nemocnice zcela bez problémů. Proti tomu Baťova nemocnice ve Zlíně. A jsou to špitály vedle sebe. Takže oba asi víme, že to nebude tak úplně v těch úhradách.
Nicméně já si opravdu myslím, že co by mělo být cílem Ministerstva zdravotnictví, a k tomu se opravdu hlásím, je, aby pacient za tou odpovídající péčí neputoval tak daleko, ale měl ji pokud možno v místě. A já si fakt ale zase myslím, že ta pětadevadesátka pomůže k tomu, aby mladí lékaři zůstávali i v těch regionech. Fakt jsem o tom přesvědčen. Ale jinak budeme určitě ještě debatovat o úhradách.
Formát pro tisk
